Pár slov od Kuby o dívčím týmu a jak to letos dopadlo v 1. lize juniorek.
Dívčí větev v tomto dříve ryze chlapeckém softballovém týmu budujeme už pátým rokem. Za těch pět let jsme si prošli mnohým a musím říct, že v dnešní digitální a podivné době je budování vyspělosti, odolnosti a výkonnosti hráček stále těžší. Svět láká mladé lidi na mnohem „příjemnější“ věci. Sport (obzvlášť softball) bolí a to je nekomfortní.
Dovolte mi malou rekapitulaci vývoje dívčí větve. V prvním roce (2021) se sesbíraly všechny malé sestřičky hráčů a několik zcela nových holek. Vzniklo něco jako dívčí, velmi nezkušený tým. V zimní přípravě jsme odehráli jeden coachballový turnaj v tělocvičně a na jaře začala sezóna žaček. Všechno prohrály, ale byly spolu rády. V žákovské kategorii se dlouho neohřály a kvůli několika starším holkám musel celý tým přejít do kadetek. Opět tahaly za kratší konec provazu a prohrávaly. Třetím rokem jsme se dohodli, že chceme být ještě pod větším tlakem, a tak jsme vstoupili do extraligy kadetek. Opět to byl těžký rok. Čtvrtým rokem jsme začaly mít alespoň minimální úspěchy a občas přišlo vítězství. V této poslední sezóně jsme opět zatoužili jít dál a výš, a tak jsme se pokusili o kvalifikaci do 1. ligy juniorek místo toho, abychom se spokojili s 2. ligou. Kvalifikaci jsme vyhráli.
Tento tým, který vždycky sahal po něčem vyšším, i přesto že na to často nedosáhl, se ocitl ve druhé nejvyšší soutěži v kategorii, kde je většina hráček mladší, než by bylo ideální. Nevěděli jsme, jak zvládneme systém dvojzápasů, jestli vyhrajeme alespoň nějaké zápasy a zda se v soutěži vůbec udržíme.
Náš poslední dvojzápas s pražským Spectrem měl rozhodnout o setrvání v 1. lize. Jedinou možností bylo urvat obě výhry. V prvním zápase jsme zvítězili celkem jednoznačně rozdílem 11:1. Druhý zápas byl mnohem těžší a až do páté směny to bylo přetahovaní o každý bod. V šesté směně jsme však nasázeli šest bodů a druhý zápas šel opět za námi – výhra 10:6.
Celý tým pracoval neuvěřitelně dobře. Celou sezónu jsme se potýkali se slabší morálkou a nízkým nasazením, ale proti Spectru nastoupil zralý a sebevědomý tým. Pro mě to byl úžasný zážitek, velké povzbuzení a zadostiučinění.
Rád bych jmenovitě poděkoval Karči, která kečrovala oba zápasy, a Sofči, která na ni v obou zápasech házela. Tato Osa odvedla úžasný výkon a celý tým je podržel v důležitých okamžicích. Obrovské poděkování pro naši Lucii Kociánovou, která svou obětavostí, flexibilitou a odvahou zdobila juniorky celou sezónu. Často byla postavena do těžké role a nikdy na to trenérovi neřekla NE.
Za těch pět let se u holek vystřídalo mnoho trenérů. Myslím, že bych si ani nedokázal vzpomenout na všechny. Za každého jsem vděčný a každý svým dílem přispěl k existenci dívčího týmu. Speciálně bych však rád poděkoval Lence Petrlové, která pro holky udělala opravdu mnoho a vím, že holkám přála, aby se v 1. Lize udržely. V neposlední řadě děkuju našim kamarádkám z SK Sever Brno ❤️
Budeme se těšit na Vaši podporu v příští sezoně opět v 1. lize.
Jakub Samson
